Jdi na obsah Jdi na menu
 


Můj černý ochránce

2. 7. 2009

 

Blonďatý mladík šel pomalu lesem. Nikam nespěchal, stejně ho v jeho malém domku uprostřed lesa nikdo nečekal. A proč? Jenom kvůli malým ouškům a liščímu ocasu. Jak snadno prostí lidé zanevřou na trochu odlišné lidi.

Z vesnice ho vyhnali, už když mu bylo sedm. Teď mu bylo šestnáct. Jídlo, šaty a zprávy mu sem tajně nosila plachá dívka z rodu Hyuuga. Zrovna před chvílí ji vyprovodil ke kraji lesa. Nechápal ji, nevěděl, proč to dělá. Pokaždé, když se na to přišlo, byla totiž potrestána.

Jak se tak coural, nevšiml si potencionálního nebezpečí v podobě černého pantera. Zarazil se. Podíval se šelmě do očí a nemohl od nich odtrhnout ty své. Nebyly zelené ani do žluta, jak byste u pantera očekávali. Byly úplně černé. A se zarážející inteligencí si Naruta měřily.

Naruto nemohl své oči odtrhnout od krásného zvířete. Jako zhypnotizovaný se posadil asi metr a kousek od něho.

Ahoj. Já jsem Naruto, Naruto Uzumaki. Pocházím z Listové vesnice, ale vyhnali mě, protože jsme jiný.“ Řekl smutně a zamával ocáskem.

Ale já je měl rád, opravdu. Nechápu, co je na mě tak špatného. Nikomu jsem přeci nic neudělal. Nikdy. Ale teď se nemám tak zle. V mém novém domečku na mě nikdo nekouká skrz prsty.

Vlastně tam na mě nekouká nikdo. Ovšem Hinata je milá, že mi nosí nějaké jídlo a oblečení. Něco si dokážu ulovit a najít, ale oblečení bych asi nesehnal.“ Uchechtl se.

Ani nevím, proč ti to vyprávím, ale tobě to nevadí, ne?“ Otočil se na pantera. Ten ho počastoval zvláštním pohledem a Naruto vyprávěl tiše dál. Když se začalo stmívat, zvedl se.

Přijdu zase zítra, nebude ti to vadit?...Jako bys mi mohl odpovědět.“ Zasmál se a panter jen mírně zavrčel. Blonďák se usmál a odešel domů.


Druhý den tam byl zase. Panter taky, ležel tam a asi čekal na Naruta. Ten se posadil kousek blíž než včera a začal zase něco vyprávět. Ani nevěděl, co. Každopádně, šelma poslouchala a sem tam se ozval zvuk, který by se u kočky dal přirovnat k předení. Stejně jako včera se Naruto při západu zvedl a s rozloučením odešel.


Takto chodil každý den. Vždy se posadil kousek blíž a vyprávěl mu různé příběh, legendy nebo jen tak plácal o sobě. Začal ho mít rád a zdálo se, že i panter se těší z jeho přítomnosti. Netrvalo dlouho a blonďák se mohl uvelebit přímo vedle černého krasavce.


Naruto běžel, jak nejrychleji mohl. Zdržela ho Hinata a on šel opravdu pozdě na svůj obvyklý „sraz“ se „svým“ panterem. Když tam doběhl, šelma zavrčela.

Gomennasai, zdržela mě Hinata-chan. Varovala mě před nebezpečným panterem, který se tu prý potuluje. Nevíš o tom něco náhodou? Prý by mi mohl ublížit.“ Usmál se blonďák a posadil se vedle pantera. Ten ho probodl vražedným pohledem. Co se jeho týkalo, Narutovi by nikdy neublížil a zakousl by kohokoliv, kdo by se o to pokusil.

Gomen, gomen, blbej vtip...Chtěl bych něco zkusit, můžu?“ Tázavě se na něho upřely dvě černé oči. „Tak já to zkusim, ale nevylekej se, jo?“ Pomalu zvedl ruku položil ji zlehka na černou hlavu. Šelma ztuhla, pak ovšem zapředla a opřela se do Narutovy ruky. Jako, když pohladíte kočku, stačí pak mít ruku kus nad její hlavou a ona vám jí do dlaně dá sama.

Blonďáček se usmál a hladil pantera po jeho velké hlavě, probíral se hedvábnou srstí a drbal ho za ušima. Panter opravdu silně předl, jak se mu to líbilo. Pak se položil a Naruto se k němu patrně přitulil. Zdvihání panterovy hrudi, jeho teplo a předení ho brzy ukolébalo ke spánku. Panter celou noc nespal a hlídal blonďákův spánek.

Ráno, když se Naruto vzbudil, byl už panter pryč. Mírně ho to zamrzelo, ale neřešil to a vydal se domů, kde měl ještě nějakou práci. Byl to obyčejný domek, ale jemu stačil. Byla tam postel, dvě skříňky, ohniště, nějaké nádobí...žádný luxus, ale žít se tam dalo.

Druhý den se panter přikulhal se zraněnou nohou. Naruto mu ránu omyl vodou nedalekého potoka a ovázal ji pruhem látky ze svého trika.

Pak se k šelmě přitulil a vyprávěl pohádky. Opět usnul.


Ráno byl panter opět pryč a Naruto spěchal na kraj lesa za Hinatou. Místo tmavomodrovlasé dívky byl na stromě papírek.

LOV!

Bylo na něm napsáno roztřeseným písmem. Zastavilo se mu srdce.

To ne!“ Vzlykl. Vesničané na něj jednou za čas pořádali lov. Nijak extra se nesnažili, prostě se chtěli pobavit a vyděsit liščího chlapce.

Už slyšel ryk. Otočil se a rozeběhl se k útěku. Klopýtal přes kořeny a snažil se dostat co nejdál od zrychleně dýchajících vesničanů. Samozřejmě se mu to moc nedařilo, bylo jich mnohem víc a byli rychlejší.

Pomalu mu docházely síly, klopýtl a už se nezvedl. Přisunul se ke kmeni stromu a vyděšeně sledoval blížící se muže s holemi v rukou.

Nazdar, liško.“ Prohodil bledý, dlouhovlasý muž.

N-nechte mě...prosím.“ Řekl potichu. Lovci se zasmáli a napřáhli se k úderu. Jen pár ran dopadlo na blonďáčkovo tělo, když se ozvalo něco mezi mohutným zavrčením a zařváním.

Naruto pootevřel oči. Před ním stál jeho černý panter, cenil špičaté zuby a vrčel na Narutovy mučitele. Stačilo pár zacvakání jeho zubů a „lovci“ s křikem utekli.

Panter se obrátil na Naruta, skrčil se k němu. Přičichl mu k vlasům a oblízl šrám na tváři.

Děkuju.“ Pohladil Naruto pantera po hlavě. „Vlastně bych ti asi měl dát jméno, co?“ Panter se na něho zvědavě podíval, jakoby očekával, co blonďák vymyslí.

Dobře, co by se k tobě hodilo? ….Kiba(tesák) zní blbě...co takhle Sasuke?“ Panter, odteď vlastně Sasuke zapředl.

Tak jo, Sasuke, asi bych měl jít domů.“ Postavil se Naruto na nohy a vykročil ke svému domovu. Sasuke se okamžitě přidal a kráčel tiše po jeho boku.

Chceš jít se mnou?“ Zeptal se a něco mu došlo. „Ty máš strach, aby se nevrátili, chceš mě bránit.“ V černých očích zahlédl stopy souhlasu.

Tak tedy pojď, ale není to nic luxusního.“ Varoval ho...jakoby to pantera zajímalo.

Došli k Narutově domku a vešli dovnitř. Naruto popadl několik látek(co jen mohl) a vytvořil z nich u krbu pelíšek pro Sasukeho. Ten si ho ovšem nevšímal a skočil do Uzumakiho postele.

Ale...“ Naruto radši vzdal veškeré námitky a šel se umýt do nedalekého jezírka. Když se vrátil, Sasuke na chvíli opustil teplé místo, aby pustil právoplatného majitele do jeho postele a pak se mu stulil na nohách.

Naruto si lehl a -možná díky Sasukemu- se mu výjimečně nezdály žádné můry.

Ráno ho vzbudilo naléhavé bušení na jeho dveře. Panter se schoval pod postel a vyčkával. Naruto se zabrbláním vstal a šel otevřít.

Za dveřmi stála poplašená Hinata.

Naruto, jsi v pořádku?“ Zeptala se, vešla dál a na stůl položila košík s obvazy a novým oblečením.

Jo, jsem.“ Dívka si znatelně oddychla.

Měla jsem strach.“ Prudce chlapce s ocasem a oušky objala. Z pod postele se ozvalo hrdelní zavrčení a Sasuke vylezl na světlo, přičemž dvěma skoky překonal vzdálenost mezi ním a jeho „páníčkem“ s „tou cizou, co zapáchala po lidech“. Upřel své temné, černé oči na Hinatu, která se celá rozklepala.

Naruto položil svou dlaň na panterovu hlavu. Vrčení utichlo, panter se uklidnil a zapředl.

T-t-to, t-t-a v-věc j-je tv-tvoje???“ Zeptala se roztřeseně. Sasuke zavrčel a vycenil zuby.

Není to žádná věc, ale panter a má jméno! Jmenuje se Sasuke!“ Odvětil studeně Naruto. „Urazila jsi ho.“

Omlouvám se. Sasuke...ochránce? On tě chrání?“

Jo. Včera mi pomohl od lovců.“

Ale...“

Ne. Nikoho nezabil!“ Utípl ji Naruto.

Ale mohly by být nebezpečný.“ Panter zavrčel na potvrzení jejích slov a Naruto se zamračil.

Mě by neublížil.“ Pronesl rozhodě.

D-d-dobře, já-já to t-tak nemyslela.“ Usmála se tmavovláska snaživě na Sasukeho. Vysloužila si tím ovšem jen další zavrčení.

J-já, už-už budu mu-muset jít.“ Rozloučila se a odešla.

Vyděsil si ji.“ Vytkl Naruto Sasukemu. Ten jen něco zavrčel. „Neboj, já se na tebe nezlobím.“ Usmál se Naruto. „Potřebovala trochu srovnat.“ Panter jen pokývl a odkráčel ke dveřím.

Chceš ven, viď?“ Naruto pantera pustil ven a sám šel dělat to, co obvykle...hledat něco k jídlu.

Po nějaké době se k němu přifařil Sasuke a položil mu k nohám srnku, kterou pravděpodobně ulovil.

Pro mě?“ Zeptal se Naruto. Z černých očích šlo vyčíst spousta pocitů a jiných..věcí. Blonďáček viděl oddanost, něhu...lásku a touhu(???). To nechápal. Ovšem víc zarážející byly jasné známky rozumu.

Děkuju.“ Pohladil Sasukeho a přitulil se k němu. „Mám tě rád, víš?“ Zašeptal a do černé srsti se vpilo několik slz. „Škoda, že nejsi člověk...ale možná je to dobře.“ Přitiskl se na černé tělo ještě víc.

A kdybych byl?“ Ozval se najednou melodický hlas. Naruto si uvědomil, že již neobjímá pantera, ale mladíka v černém plášti.

Zvedl hlavu a podíval se do černých očí...stejných, jako měl Sasuke.

Sasuke..?“ Řekl tázavě a opatrně.

Jsem to já. Prosím tě, nebreč, nekřič, neutíkej. Já ti to vysvětlím.“ Naruto nechal Sasukeho, aby si ho přitáhl tak, že měl hlavu v jeho klíně a černovlásek mu vískal vlasy.

Dobře.“

Tak jo. V tomto světě neexistují jen „obyčejní“ lidé, ale i „tvorové s nadpřirozenými schopnostmi. Mágové, víly a vlkodlaci, například. Existují také ANIMÁGOVÉ. Ti umí trochu využívat živly a hlavně mají v sobě podstatu nějakého zvířete, do kterého se mění. Mágové se sice taky umí měnit, ale jen krátkodobě a navíc, animágové mají podstatu toho zvířete ve své duši, už od narození. Mimo to mají animágové jednu zvláštní schopnost(každej jinou) navíc a mají i osudem určený protějšek. Oba jsou spojeni k sobě mocným poutem, které nepřetrhne ani smrt. Zemře jeden, umře i druhý. Jedině své protějšky – říká se jim také destiné (fracouzsky: souzený) – poslechnou. U destiné se taky nějaká schopnost projeví, ovšem až po úplném spojení této dvojice.“

A proč mi to vykládáš?“ Zeptal se Naruto nechápavě. Sasuke se pousmál.

Protože já jsem animág a TY jsi můj destiné.“

Cooo??“ Vykulil blonďáček oči.

Tak to je. Všiml sis někdy černé značky tady?“ Dotkl se Narutova levého ramene.

J-jo, jak to víš?“ Tam měl totiž od malička černé znaménko(jako prokletá pečeť).

Protože mám stejné a díky tomu jsem tě našel.“ Sasuke se naklonil a políbil svého blonďáčka na růžové rty. Ten se -ke svému vlastnímu údivu- vůbec nebránil.

Jakou máš schopnost?“ zajímalo Naruta.

Já umím číst lidem myšlenky, jen ne tobě. Protože jsi můj destiné, nemůžu číst tvé myšlenky, nejde to, ale můžu ti posílat své, jako bych s tebou mluvil.“

A tím spojit, jsi myslel...“

Spojit naše těla v jedno, naši duši v jedno, sladit rytmus naších srdcí v jeden...to jsem myslel spojením.“

P-počkej...ty mluvíš o m...?“

Ano, mluvím o milování.“ Vysvětloval Sasuke trpělivě a jeho oči si s láskou prohlížely poklad, na který čekal celých šestnáct let svého života. A byl jen jeho. Šťastně se usmál a ještě jednou Naruta políbil. Naruto kupodivu nepocítil strach z toho, že skoro neznámý člověk před ním mluví o sexu, jako by se už dávno znali.

Ale vždyť vlastně ano. Byli si souzeni, teprve teď se Naruto poprvé v celém svém životě cítil úplný. Něco podobného cítil, i když byl Sasuke panter, ale nebylo to tak výrazné.

A proč jsi se mi neukázal už dřív?“ Zajímalo ho.

Nejdřív jsem tě nemohl najít, a když jsem tě našel, nesměl jsem se proměnit dřív, než když mi řekneš, že mě máš rád.“ Pohladil ho černovlásek zlehka po tváři.

Aha.“

A teď si tě hezky odnesu zpátky.“ Než se Naruto nadál, hověl si v Sasukeho náruči.

P-počkej, co chceš dělat? A já bych tam došel.“ Zazmítal sebou.

Neblbni, ať nespadneš. Čekal jsem na tebe tolik let, protože jsi najednou zmizel, tak mě nech tě svírat v náruči, prosím.“ Pošeptal mu Sasuke do ucha. Naruto se tedy uklidnil.

Zmizel?“

Ano, zmizel. Narodil jsi se u nás, už jsme byli spojeni.“ Poklepal si černovlásek na levé rameno. „Ale pak se u nás objevil zavržený animág Orochimaru. Jeho destiné zemřel, ale on přežil. To je to nejtrestuhodnější zlo, jaké může být. Unesl tě a nechal tady. Pravděpodobně tě sleduje a bude si tě chtít silou podmanit.“ Naruto se otřásl.

Ale já nechci.“

Neboj, nedám mu tě. Ale musíme se spojit, jinak to bude těžší.“

Vlastně, ještě jedna otázka. Říkal jsi u nás? Kde u nás???“

U nás, v sídle animágů. Musíme držet při sobě, protože nás není mnoho.“

Aha.“ Naruto se zmateně rozhlédl, stáli před jeho domkem. Ani nevěděl, jak se tam dostali.

Sasuke ho vnesl dovnitř a položil na postel. Sám si klekl na něho. Spojil jejich rty a zlehka přejel jazykem přes Narutova ústa. Blonďáček ústa pootevřel a nechal se zapojit do tance jazyků.

Černovlasý mladík z něho stáhl veškeré oblečení a hodnou chvíli si ho jen prohlížel. Naruto pod jeho upřeným pohledem zrudl.

proč se na mě tak díváš?“ zeptal se roztřeseně a zastříhal oušky.

Promiň, ale nemůžu si pomoct. Tak dlouho jsem tě nemohl vídat, prošvihli jsme tolik času. Jsi nádherný.“ Pohladil blonďáka po ocásku a začal rukama přejíždět po Narutově nahém těle.

Miluju tě, tak strašně moc tě miluju.“ Vsál do úst jednu Narutovu bradavku, zatímco o druhou se staral rukou. Liščí chlapec zasténal.

Sasuke se pousmál a poséval polibky Narutovo bříško i podbřišek. Nechtěl nic uspěchat. Chtěl, aby si to užil hlavně Naruto, jeho touha byla vedlejší.

Takhle už vztahy mezi animágy a jejich destiné chodí. Pro animágy jsou destiné něco jako modly, bytosti hodné zbožňování a uctívání.

Sjel z podbřišku na Narutův již plně vzrušený úd. Naruto se zatřásl a táhle zasténal. Sasuke se zatvářil spokojeně, olízl prsty a zlehka olízl Narutův penis. Naruto se už ani nesnažil své steny potlačovat.

Černovlásek jeho penis jemně sál, olizoval a mírně hryzal. Mezitím lehce pronikl do Narutova otvoru třemi prsty. Naruto se pohyboval střídavě proti Sasukeho prstům a ústům. Byl na pokraji extáze.

Neartikulovaně sténal.

Sasuke!“ Vykřikl a vyplnil Sasukeho ústa důkazem svého orgasmu. Ten všechno spolykal, oblízl si rty a podíval se na blonďáčka, který jako na povel zrudnul. Sasuke si ho přitáhl k polibku a pronikl jazykem do Narutových úst. Naruto se do polibku zapojil a pocítil na jazyku chuť vlastního semene.

Naruto...“ Černovlasý mladík sjel z úst ke krku, kde udělal zřetelný cucflek. Pomalu z Naruta vytáhl své prsty.

Pokud nechceš...“ začal, ale Naruto ho zarazil.

Pokračuj, prosím...“ Vydechl. Sasuke přikývl a co nejjemněji do Naruta pronikl. Vždy, když zahlédl stopu bolesti v Narutově obličeji, přestal.

Sasuke!“ Zasténal Naruto, když se v něm Sasuke začal pohybovat. Oba sténali svá jména navzájem.

Společně došli k vrcholu a Naruto pocítil obrovský pocit štěstí a lásky. Došlo mu, že teď jsou opravdu úplně spojeni. Schoulil se Sasukemu u boku s hlavou na jeho hrudníku a spokojeně usnul. Sasuke ho brzy následoval.


Naruto-kun, Naruto-kuuun!“ Vzbudil oba Hinatin křik. Sasuke se bleskově proměnil zpět na pantera a Naruto se rychle oblékl. Otevřel dveře a pustil Hinatu dál.

Co se děje?“

Ně-nějaký člověk se na tebe ve vesnici vyptává...asi tě hledá!“ Vyhrkla Hinata a Sasuke temně zavrčel.

Jak vypadá?“

Je velmi bledý, má dlouhé černé vlasy a hadí oči.“ Orochimaru, jde si pro tebe. Poslal mu Sasuke svoji myšlenku.

Hinato, prosím tě, vrať se teď domů. Budu v pořádku, teď běž, ať o tebe nemají starost.“

Hinata ho poslechla a byla pryč.

Sasuke se přeměnil do své lidské podoby. Jeho černý plášť zavířil a Naruto si všiml jílce meče zdobeného onyxy a krásné pochvy potažené temně modrým sametem a pokládanou malými onyxy.

To není dobrý, musíme zmizet!“ Řekl Sasuke.

Budu mít taky meč?“ Zeptal se Naruto se zájmem.

Ne, ale tohle je tvoje.“ Podal Narutovi luk, toulec šípů a stříbrnou dýku zvláštního tvaru. „Animágové meče, destiné mají luky a dýky.“ Vysvětlil. „Ale opravdu musíme zmizet!“ Ovšem v tu chvíli se za oknem objevil veliký, fialový had(byl vztyčený, jak nahlížel do okna).

Do háje!“ Zanadával Sasuke. „To je on. Prosím nepleť se do toho, nechci, aby se ti cokoliv stalo.“ Pak něco zamumlal a Naruta obklopily plameny(Sasukeho živel je Oheň). Když byly pryč, zjistil, že sedí na větvi, hodně vysoko nad zemí. Byl nad svým domkem, asi ho Sasuke nemohl přemístit dál. V ruce pevně svíral luk, toulec si dal přes rameno a opasek s dýkou si připnul kolem pasu. Pak sledoval, jak se had mění na podivnou kreaturu, říkající si člověk.

Kde je můj Naruto-kun?“ Zeptal se slizce. Sasuke vyšel z domku.

Pryč. A ty ho za žádnou cenu nedostaneš!“

Není potřeba být tak netýkavý.“ Usmál se a olízl si rty svým dlouhým jazykem.

Táhni někam a chcípni. Máš být mrtvý již dlouho, od té doby, co tvůj destiné zemřel.“

Můj destiné.“ Ochutnával ta slova Orochimaru. „Kabu byl roztomilý a docela se mi líbil. Ale ten tvůj je hezčí a bude můůůj.“

To ti nedovolím.“ Odsekl Sasuke. „Navíc, už je pozdě.“ Odhalil levé rameno a ukázal Orochimarovi značku, ta ovšem již nebyla černá, ale stříbrná a zářila jemným světlem.

Takže jste se již spojili? To pro mě není překážka. Vaše pouta přetrhám.“ Sasuke vytasil meč a Orochimaru ho napodobil. Pak si něco zamumlal a v zemi byl najednou obrovský kráter(Orochimarův živel je Země). Sasuke uskočil a poslal na Orochimara plameny. Orochimara ochránila zeď z mokré hlíny. Pak Sasukeho ovinuly lijány...černovlásek je ovšem spálil a zaútočil na Orochimara mečem.

Jejich strhující boj, při kterém Naruto zapomínal dýchat, jak se o Sasukeho bál, trval již několik hodin. Oba již byli značně vyčerpaní. Orochimaru právě útočil na Sasukeho mečem, ovšem za Sasukem se připravoval k bodnutí velký, špičatý stalaktit(já vim, že to zní blbě).

Sasuke si ho nevšiml a bojoval s Orochimarem. Naruto si toho všiml, avšak nevěděl, co dělat. Nakonec poslechl instinkt, vzal šíp, vložil ho do luku, zamířil a úplně přesně se trefil hadímu muži zezadu do krku. Orochimaru padl k zemi a i vražedný kus horniny spadl na zem.

Sasuke se podíval nahoru, kde uviděl Naruta s lukem v ruce a zvláštním výrazem ve tváři. Přemístil ho zpět dolů a objal ho.

Děkuju.“ Zašeptal, když ho pevně sevřel v náruči, došlo mu, že bez něho by byl mrtvý...a s ním vlastně i Naruto. Ten se roztřásl a začal brečet.

J-já, já ho za-zabil. Jsem vrah.“ Vzlykal hystericky.

Naruto...“ Naruto se odtáhl.

Nedotýkej se mě, mám na rukou krev, krev člověka.“ Díval se na své ruce, na kterých oni imaginární krev viděl. Sasuke si ho znovu přitáhl do náruče.

To bude dobrý. I já mám na rukou krev. Vím, že to bolí, ale kdybys ho nezabil, já bych tu nebyl, kdežto ty ano, ale pod vlivem Orochimara.“

Ale...“

Já vím, že zabít člověka je těžké. Řeknu ti něco, co mi řekl jeden moudrý animág. Buňky tvé kůže odumírají, ale zůstávají na tobě, vytvářejí mrtvou vrstvu, která tě chrání před nemocí. To že jsi ho zabil, nikdy nezmizí, ale ta zkušenost tě propříště bude chránit. A nemysli si, že se něčího zabití vyvaruješ. S námi animágy a destiné to není nijak růžové. Jdou po nás Lovci, kteří si myslí, že jsme nebezpeční a také Vědci, kteří nás chtějí zkoumat. A také naši přirození nepřátelé upíři a vlkodlaci, kteří zahazují svou nenávist, když potkají nás a bojují proti nám společně. My se jim musíme bránit.“ Vysvětlil něžně a pohupoval s Narutem ve své náruči.

Opravdu?“

Ano. A teď, prosím, přestaň plakat. Bolí mě vidět tě, jak pláčeš.“ Naruto setřel slzy, ovšem stále vypadal otřeseně.

Dobře.“

Tak a teď musíme zmizet. Lovci známky souboje vycítí a přijdou. Až dorazíme do města, koupím ti koně.“

A co tobě?“

Já se budu pohybovat jako panter a koně si koupím později. Ty na mě počkáš v lese a bylo by podezřelé, kdyby si jeden muž kupoval dva koně.“

Aha.“

Tak pojď.“ Políbil ho Sasuke a vyrazili.

Do většího města dorazili až po dvou dnech chůze.

Tak já půjdu, dávej na sebe pozor, miláčku.“ Políbil Sasuke svého blonďáčka na čelo a zmizel.

Když se vrátil, vedl krásného bílého koně(asi jako kladrubák) a v ruce měl jakýsi balík látek. Z balíku látek se vyklubal tmavomodrý plášť s kápí a světle modré šaty z jemné látky. Naruto si je po Sasukeo přesvědčování oblékl a prohlížel si koně. Byl nádherný.

Ahoj, kluku, jak se jmenuješ?“ Nadhodil a pohladil koně po tváři.

Nejsem kluk, ale klisna a moje jméno je Ami. Uslyšel. Nadskočil a otočil se na černovláska.

Říkal jsi něco?“ Sasuke zavrtěl hlavou. Kobylka do něho drkla čumákem.

To já.

Aaaaaa.“ Vyjekl.

Co se děje?“ Nechápal Sasuke.

Ten kůň, teda ta kobyla mluví!“

Naruto, to se ti zdá.“ Sám Sasuke slyšel jen řehtání.

Nezdá. Ozvala se klisnička uštěpačně.

Nezdá. Já ji slyším. Před chvílí mi oznámila, že není kluk, ale klisna a že se jmenuje Ami.“

Třeba je to tvoje schopnost.“ Zadumal se Sasuke.

Neříkají mu blesk? Naruto vyprskl smíchy.

Co se děje?“

Ale nic.“ Pak se otočil na Ami. Takže rozumím koňům? Z jeho úst místo slov vyšlo zařehtání.

Ne, myslím, že všem zvířatům.

Naruto, tys řehtal?“ Podivil se černovlasý.

Já?“

Ne asi, někdo, kdo stojí za tebou. Odfrkla si Ami.

Hele nech si toho, jo? Otočil se na kobylku.

Ty fakt řehtáš.“ Rozesmál se Sasuke.

Prý umím mluvit se všemi zvířaty.“ Pokrčil rameny liščí chlapec.

Budete se ještě dlouho vykecávat, nebo pojedem? Zahrabala Ami kopytem.

Máme už prý jet, Ami se nudí.“ Oznámil Naruto a vylezl do sedla. A ne že mě shodíš!

Že já kupoval tak ukecanýho koně.“ Zasténal Sasuke a přeměnil se.

Vyrazili a Naruto poslouchal rozhovory všemožných zvířat. Naštěstí se po pár týdnech naučil svou schopnost ovládat, protože by mu jinak praskla hlava. Mezitím se k jeho skupince přiřadil orel, který odmítl odejít. Dostal jméno Aoi, kvůli modrým očím.

Naruto zastav. Ozval se mu v hlavě Sasukeho hlas. Zastavili a Sasuke se přeměnil zpátky. Naruto si nemohl nevšimnout, jak pevně svírá jílec meče. Seskočil z Ami a postavil se vedle něho.

Co se děje?“

Někdo se blíží. Oznámila Ami důležitě.

Nevypadá nebezpečně. Ozval se Aoi.

Kdo je to, Sasuke?“ Zeptal se Naruto opatrně, zatímco si mu Aoi sedl na rameno.

Si těžkej. Oznámil blonďák.

Nevím, kdo to je.“ Řekl Sasuke napjatě. „Vylez!“ Křikl.

Ale bratříčku, takhle se rodina nevítá, nebo ano?“ Vylezl z křoví černvlasý muž v černém plášti s rudými mraky.

Itachi.“ Sykl Sasuke a jen trochu se uvolnil.

To je tvůj bratr?“ Zeptal se tiše Naruto.

Jo.

Ale, takže jsi svého destiné již našel?“ Zeptal se Itachi.

To maj jako tu blbost v rodině? Podivila se Ami a Naruto chtě nechtě musel vyprsknout smíchy. Jeho mích byl dosti melodický. Při otřásání se smíchy mu spadla z hlavy kápě. Itachi na něho okouzleně zíral.

Našel!“ Odsekl Sasuke a objal Naruta kolem pasu.

Kawai.“ Nechal se Itachi slyšet.

A jak jsi na tom ty se svým destiné?“ Zeptal se Sasuke škodolibě, protože nikoho neviděl.

Nijak.“ Pokrčil Itachi rameny.

Kecá, se na to vybodnul. Pronesla moudře Ami.

Prosim tě, mohla bys chvíli mlčet? Nemůžu se soustředit. Okřikl ji blonďák. Starší Uchiha pozvedl obočí.

On zařehtal?“

Ne ty vole, zamňoukal.

Sasuke, proč jsi koupil tak ukecanou kobylu?“

Tsss, já se taky můžu sbalit a...

Kecy, by ses daleko nedostala. Vysmál se jí Aoi.

Kušte oba! Okřikl je blonďák.

Ten tvůj destiné se mi líbí čím dál víc.“ Ozval se Itachi.

Ale mě se líbíš čím dál míň!“ Odsekl Naruto. Itachi se zasmál.

Tak mi zas pojedeme. Ty si jeď hledat svýho destiné a mě nech bejt!“ Nechal se slyšet Sasuke a proměnil se v pantera. Liščí chlapec se posadil na koně a rozjel se kupředu. Sasuke se vydal za ním, ovšem všiml si velkého tygra(Itachi), který je opatrně sledoval.

Po týdnu dorazili k velikému sídlu. Ještě asi tře kilometry před ním byla jakási bariéra. Naruto cítil, jako by ho někdo ohmátával, to jak si bariéra zapamatovávala nového obyvatele. Naruto i Sasuke vjeli dovnitř na koních(Sasuke si taky mezitím koupil a jeho frísák Kira byl taky značně ukecanej).

Tady bydlíš?“ Podivil se Naruto.

Jo...tady bydlíme. Ukážu ti naše pokoje.“ Koně nechali ve stájích a vydali se dovnitř. Naruto si prohlédl jejich pokoje a vydali se za nejvyšším, Fugaku Uchihou.

Á Sasuke, už jsi zpátky i se svým destiné. Tak se ukaž, chlapče.“ Naruto předstoupil před autoritativně vypadajícího muže a sundal si plášť.

No synu. Myslím, že ti ho mnozí lidé i jiní budou závidět.“

To jo, třeba Itachi.“ Prskl Sasuke.

Sasuke, já vím, že svého bratra moc nemusíš...“

No nic otče, my půjdeme. Naruto je unavený, musí si odpočinout.“ S těmi slovy Naruta, který opravdu skoro spal ve stoje, vzal do náruče a odnesl.

Položil ho na postel a jen sledoval jeho spánek.

Ani nevěděl, kdy usnul, ale místo, kde se probudil, rozhodně nebyly jeho komnaty.

Promiň, bratříčku, ale jinak to nešlo.“ Až teď si uvědomil, že je svázaný.

Itychi, co to...“ V tu chvíli Itachi odhalil své levé rameno, bylo na něm stejné znamení, jako měl Naruto a Sasuke.

Víš, bráško, tvůj destiné je můj. Ovšem ty se asi dělit nechceš a já taky ne. Takže se měj, já jdu za naším detiné.“ Ještě několik metrů od Sasukeho vězení se neslo:

Ty hajzle!“


Vešel do Sasukeho pokojů a pozoroval spícího blonďáčka. Netušil proč, ale byl si absolutně jistý, že mu Naruto podlehne. Liščí chlapec se probudil. Když u své postele spatřil Itachiho, zamračil se.

Co tu chceš?“ Zeptal se. „A kde je Sasuke.“

Přišel jsem za tebou a Sasuke? Nevím, kde je.“ Naruto mu nevěřil. Itachi se naklonil a přišpendlil ho svým tělem k posteli.

Nesahej ne mě.“ Zavrčel.

Nebraň se, bude to bolet.“ Ušklíbl se Itachi a chtěl z něho sundávat oblečení. Naruto mu ovšem dal pěstí, zvedl se a utíkal. Vyběhl až před sídlo. Jenže nevěděl, co dál.

Zase jednou zapracoval instinkt. Naruto zaklonil hlavu a zavyl. Tak žalostné vytí snad ještě nikdo neslyšel. Pomoc. Prosím pomozte mi. Vyl blonďák.

Hluboko ve sklepení Sasuke slyšel žalostné vytí a došlo mu, co musí udělat. Po proměně ho žádné provazy nezastaví. Proměnil se a rozběhl se za Narutem, vedl ho jeho instinkt.

Postavil se před Itachiho a zavrčel na něj. Itachi se proměnil v tygra a taky zavrčel.

Pustili se do sebe. Vrčeli, kousali, škrábali. Ze začátku Sasuke prohrával, ale vztek na bratra mu dodal dostatek síly.

Nakonec se svému staršímu bratrovi zakousl do krku. Tygr sebou zaškubal a pak zůstal nehybný. Sasuke se proměnil zpět. Objal svého blonďáčka a přitiskl si ho k sobě.

To bude dobrý.“ Vzal Naruta do náruče a odnesl ho do jejich pokojů. Naruto se převlékl do pyžama a schoulený po Sasukeho boku usnul.


Po pár dnech


Ráno mladý animág vstal a šel pro snídani. V kuchyni ho přepadla jedna ze služebných.

Sasuke-kuuun! Podívejte, mám stejné znamení jako vy, jsem vaše destiné!“ Vypískla nadšeně a ukazovala pravé rameno. Tam se skvěla neuměle sazemi namalovaná Sasukeho značka.

Ehm, Sakuro. Moje značka je na LEVÉM rameni. Nehledě na to, svého destiné jsem již našel a už jsme se úplně spojili.“ Dodal významně a pokračoval do kuchyně.

Přinesl liščímu chlapci snídani a byl překvapený, že je již oblečený. Posadil se k němu na postel a posadil si Naruta na klín.

Sasuke?“ Začal Naruto, zatímco přežvykoval toast s borůvkovou marmeládou.

Ano, lásko?“ Blonďček znatelně zaváhal.

Víš, nevadilo by ti...? Totiž, odjet odsud? Já, necítím se tu dobře. Ten chlad, co je cítit z těch stěn. Ti lidé, co tu potkávám. Já...nelíbí se mi tu.“ Sklopil hlavu.

Jestli se ti tu nelíbí, měl jsi mi to říct. Samozřejmě, že odjedeme.“ Položil Sasuke Narutovi hlavu na rameno.

Nebude ti to vadit? Je to dům tvého dětství.“ Namítl blonďák. Sasuke se rozesmál.

Nebude, zlato, jsem rád, že odtud odejdu. Už od dětství to tu nesnáším.“ Pocuchal mu vlasy.

A kam vlastně půjdeme?“ Zajímal se liščí chlapec.

No, mohli bychom se časem někde usadit. Zatím můžeme jen tak projíždět zemí. Jen já, ty...“ Fantazíroval Sasuke.

Naši ukecaný koně, Lovci, Vědci, upíři a vlkodlaci. Jo máš pravdu, bude to idyla.“ Zasmál se Naruto.

Ale já to myslel vážně.“ Povalil ho Sasuke o peřin.

Dobře, promiň.“ Rozesmál se Naruto, poddal se Sasukeho doteku.

Bude to krásný.“ Zašeptal mu Sasuke do ouška, než ho jemně olízl.

Máš pravdu.“ Zavzdychal blonďák. Opravdu. Bude to skvělé, má přeci Sasukeho, který se o něj postará. A Ami s Kirou, který je nikdy nenechají na pokoji. „Miluju tě.“

Taky tě miluju, miluju tě a nikdy nepřestanu.“

Obrazek

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

válím se smíchy xD

(válím se smíchy xD, 14. 4. 2013 19:03)

tak tohle bylo fakt dobry :DDD ze prej ukecany kone :D

O_o

(AniZu☆, 11. 9. 2010 19:34)

to je naprosto kawaii užasný ale chtělo by to pokráčko :)

♥_♥

(Lucik-chan , 6. 10. 2009 18:42)

Tak to bylo nádherný, jen tak dál, super nápad

TaK tO Je nĚcO....=-O

(eMiK, 17. 7. 2009 23:44)

TaK To Se Ti PoVedLo..NaPrOsTo GeNiÁlNí......*RoZpLýVám Se*

aaaaa

(Luca-chan, 15. 7. 2009 23:24)

páni....to bylo božííí
Ale z těch koní jsem nemohla xD xD (prej: Ne ty vole žamňoukal!!) xD xD xD

O_O

(Gaara z púšte, 15. 7. 2009 16:05)

tak ked som to čítal...skoro mi to vyrazilo dych...naozaj nádhera klobúk dole,moc sa mi to páčilo :-D

Jezisku

(Lusia, 4. 7. 2009 22:09)

Dokonalost! Prostě paráda. Fakt, kam na ty nápady chodíš??? Je to parádní

Kawai

(Yakuu Leya, 3. 7. 2009 18:12)

Tak to bylo úžasný, skvělí, no prostě sem z toho nemohla! Jen tak dál.

=^_^=

(Kagome/Kurama, 3. 7. 2009 11:25)

Ami s Kirou? Nebyl to Aoi? :D Ale jinak....Mono, bylo to výborný! Něco takového by mě v životě nenapadlo!

O....O

(Broskynka, 3. 7. 2009 10:49)

tak keď si toi tam tou červenou napísala že chceš komentáre tak ti tu aj ja napíšem xd xd ,,, je to moc pekná vydarná povuiedka xD xD ... heheheh taká originálna xd

xDD

(Majka, 3. 7. 2009 9:59)

XD tak to bylo....něcoXDD. A co Aoi?? Jak to dopadlo s Aoim??XDD. Řeknu ti, takových pádů ze židle jsem ještě nezažilaXDD

jůůů

(terkic, 2. 7. 2009 21:52)

to bylo opravdu kawaiii:) fakt moc krásný:)

...

(tess, 2. 7. 2009 21:43)

hele mono-chan. nechceš napsat dalších deset stránek. protože tohle N-E-M-Ě-L-O CH-Y-B-U. bylo to naprosto úúúúúúúžasný. jdu si to přečíst znovu. ;-D

...

(Naru-san, 2. 7. 2009 21:21)

Tyvole to bylo tak hrozně moc krásný!!Tyjo to bylo tak hroozně moc kawaii!! :) Hrozně úžasný ^^